Spojení s přírodou

Před cca devíti lety jsem poznala jednu úžasnou osůbku, nynější moc dobrou kamarádku. Než jsem se s ní seznámila, byla mi dost nesympatická. Určitě jste to někteří zažily, nebo zažíváte, že Vám někdo nesedí už od pohledu. Kamarádka mě přišla vážná, chladná, a dost sebevědomá. Tehdy jsem nechápala, proč jsem to tak cítila.

Nyní už jsem pochopila a to díky ní a jejímu duchovnímu učiteli. Ještě když jsem chodila na základní školu, sem tam jsme se vídali v jedné partě. Já si jí pamatuji málo, ale ona mne víc. Po uplynulých letech jsme se setkali v práci, kde jsem nastoupila. Kamarádka tam již pracovala.

Zajímavé bylo to, že už mi nepřišla tak nesympatická, ale moc jsme se spolu do řečí nedávali. V té době jsem měla starosti, či osobní problémy. Zřejmě nejsem jediná kdo takové zkušenosti měl, nebo má. Tehdy jsem se začala zajímat o život trochu jinak, jak už jsem již v úvodu zmínila.

Kamarádka byla a je vždy upřímná. Řekne člověku svůj názor, ať se mu to líbí nebo ne. Je na každém z Nás, jak si její rady či názory vezmeme k srdíčku.

A protože jsem si začala na moje starosti ztěžovat i před ní, dala mi pár otázek a řekla, co si o tom myslí. A to přede všemi kdo seděl u stolu v práci při obědě. Byla jsem z toho zaražená, nelíbilo se mi to. Jenomže jsem zjistila, že měla pravdu. Co mi řekla?

Neztěžuj si, změň to a začni v první řadě u sebe. A tak jsem dala na její rady a začala se vším co mě trápilo něco dělat. Od té doby jsou mi její rady či názory vzácné. Zasvětila mně do duchovního světa a jsem za to moc ráda.